Je léto
a já čekám na maliny ve slevě,
vlasy nosím do drdolu
a maluji si jen obočí.
A ty?
Jen postáváš za prahem naší lásky.
Je to celé, jako tavící se zlato, zlato.
A tak raději
zatáhnu závěsy
a dojím si tu studenou večeři.
Nedokážu se totiž nikdy potopit celá
vždy to zvládnu jen po kolena.
Raději bych si ty maliny utrhla v lese sama a bez slevy. Vlasy postav dolů a obočí, to namalovaný, co kolikrát vypadá, jako Marfuša a nebo když chce udiveně raději uletět, bych nechala v klidu. Pak by možná i vešel.
05.07.2025 22:55:07 | Philogyny1