Zapomenutí ptáci
Zapomenutí ptáci
Anotace: Vzpomínka na husy, kdysi běžně chované na vesnicích. Dnes rarita, ale třeba je mezi vámi ještě nějaký pamětník.
Rybníček před bývalou vesnickou hospodou
v něm znovu husy nikdy už plavat nebudou.
Je zarostlý dřevinami s vizáží džungle v Brazílii.
Voda se začala ztrácet hned jak jeho dno
kdysi bagrem chytrolíni prohloubili.
Husy jsou pro dnešní děti
takřka exotickou zvěří.
Snad ve vyškovské ZOO
na ně narazíte.
Někteří lidé povzdechnou při placení,
že drahé jsou,
když na svatého Martina
v restauraci husí maso sníte.
Zapomenutí ptáci
zmizeli z českých vsí
snad žijí ještě pamětníci
kteří si kejhání husí vybaví.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Patřím mezi pamětníky...
Měli jsme doma tři husičky a jednoho housera.
Měla jsem je ochočené, mamka je chovala na peřiny.
Jak jim narostly peří oškubala je, pak přes zimu jsem peří s tetičkami drhla. Jak stačilo na čtyři polštáře a dvě peřiny, husy se pak zabily na jídlo. Tehdy jsem moc plakala, měla jsem tam svoji Pepínu. Ji jsem pomáhala jak se klubala z vajíčka.
Byla přilepená ke skořápce.
Asi jsme se v ten moment sblížili, od malička chodila za mnou, Sedala mi na deku, když jsem se na zahradě opalovala.
Nechala se hladit po hlavičce, byla kouzelná, voňavá.
Naši mi tehdy říkali, že ji přes zimu nemůžou nechát , tehdy jsem to nemohla pochopit, teď to už chápu...
Co by jedla, kde by se čvachtala když by zamrzl potok..
Tak to je můj smutný příběh
11.07.2025 08:08:45 | Marťas9
Vzpomínka opravu ze života. I moje babička je chovala a housera měla. Byl lepší hlídač jak pes.
11.07.2025 10:55:55 | Admirál
Jen samá kočka, samej pes. Dnes bez husí smutná ves.
Husák odlétl v blahé zapomění, jen husy z tv. v přestrojení.
Kdo dnes chtěl by být pasáčkem husí? Ten padlým na hlavu být musí!
Ubývá pod lesy, horami. Vesnic skotu safary.
Až veganů naplní se sen, žvýkat budem sóju, jen.
S čuníky budeme spát v posteli,
s nimi do kostel chodit každou neděli.
Svět bude jedna báseň i když budem v zádeli.
Tedy smutnodobré je tvé psaní, Admirále. Ale máš dobrý postřeh, kamaráde*
10.07.2025 13:07:26 | šerý
Chápu,že doba se mění. Bohužel vesnice také, tradiční zvířata mizí. A ani já už nezažil obecní chudáky pást husy. Ale mnoho starších žen je chovalo i v 70.-80. letech 20 století. O tom měla být ta vzpomínka. Dnes nejsou ani prasata ani husy.
Děkuji za návštěvu a komentář
10.07.2025 13:25:39 | Admirál
Před 13 lety jsem dostala živou husu. Byla krásná. Ála jsme ji pojmenovali. Dcera ji obratem odvezla (pozdvižení v MHD) se svým kamarádem k jeho srrejdovi na statek. Aby nebyla pořád v košíku, na cestě ji pustili a měli co dělat, aby ji chytli. Cestou se ještě stavili u dalšího kamaráda v bytě . Tam ji též pustili. Když nadělali společně s husou dost neplechy, došli konečně k strejdovi. Tam pak donedávna šťastná velela stádečku ovcí a hejnu kachen.
Nádherné modré oči má, ta naše česká bílá husa.
10.07.2025 09:30:38 | Anfádis
