Anotace: ---
Nebe ždímá kapky blaha
na zem padá jemná vláha
zalévám tě polonahá
pro kobylí jablíčko
Je večer a
na nebi prosakují fláky červánků
ze staré básně
ve zlatých travách schoulený vánek
rozepíná ránu knoflíčky
nehledals’ mě
---
noc mlčela otočená čelem k tobě
---
učím přecházet ovečky do snů
jednu po druhé přes růženec kostelní lavice
v lese dozrály ptáčnice
už znám stezky po kterých chodí kuny
umím odezírat stromům ze rtů
umím ---------------------------
nezměnil ses
ani já
prošla poslední
ta co byla spanilá
...Tak tady jsem se zastavila už vícekrát......"něco" mě pohladilo,je v ní něco něžného,jako když proběhne dávná vzpomínka na dětství,ukolébavka,pohádka,úsměv,pocit bezpečí a od maminky nebo babičky......tak jsem si s dovolením uložila.....Ji./úsměv/...a ten název je
"ženiální"......hnedle vzbuzuje zvědavost a touhu nahlédnout...
14.07.2025 20:51:24 | jitoush
Jitouš, ty jsi rozený zahradník a máš k přírodě blízko, blíž, než ostatní, řekla bych. Děkuji moc.
15.07.2025 11:23:08 | Philogyny1
nádherná báseň, Nebe ždímá kapky blaha" – už len táto prvá veta ma dostala!
13.07.2025 22:31:59 | IronDodo
Umím odezírat stromům že rtů
Na podzim jim listy semknu
Červená teď bude venku
Zase použily moji rtěnku
13.07.2025 16:14:53 | proměnlivý nick
Já si fotívám bučinu, kmeny... a ty stromy mají oči a rty, přísahám! :o) Děkuji...
15.07.2025 11:21:26 | Philogyny1
nepíšu ti komentáře protože se tě bojim:D (brát s nadhledem;) ale musím ti říct, že je skvělá, Svati, pro mě víc, než jiné...
13.07.2025 13:13:35 | Sonador
Taky tě mám svým způsobem ráda.
Vylítla ven a původní verze byla:
Nebe ždímá kapky blaha
na zem padá jemná vláha
se zahradní konvičkou
zalévám tě polonahá
pro urvané jablíčko
a pak
já umím --------------
vím že mě miluješ
nezměnil ses
ani já
prošla poslední
ta co byla spanilá
a děkuju
14.07.2025 20:36:37 | Philogyny1