Ošplíchal mě kamion,
stalo se to včera,
nesl jsem si demižon,
prázdný od večera.
Ošplíchal mě kamion,
od hlavy až k nártu.
Já se nesl jako don,
šťastný úsměv na rtu.
Ošplíchal mě kamion,
nevím, co to vezl;
na kabině nápis JOHN.
Že jsem tady lezl!
Ošplíchal mě kamion,
někde u Břeclavi,
teď už nejsem seladon,
snad to pračka spraví.
Ošplíchal mě kamion…
…ale to už víte.
Pořád lepší nežli skon
v stáří na úbytě.
Klidem stoiků jsem myslel schopnost nerozčilovat se nad věcmi, které nemohu změnit :)
Nenechat se ovládat emocemi je dobrý program :)
10.08.2025 19:00:58 | Souputník
Kdybych si osvojil předkládaný nadhled, to bych hned žil mnohem šťastnější, klidnější a vděčnější život.
09.08.2025 21:41:10 | Charlie
Mám to stejně, nadhled mi mnohdy chybí. Do klidu stoiků mám ještě velmi daleko. Ale nic není ztraceno :)
10.08.2025 18:39:15 | Souputník
Stoikům jejich klid nezávidím. Mám na mysli spíš jiný klid. Klid, co dokáže člověka udržet nad vodou aniž by mu zabránil se zdravě hněvat, smát nebo naříkat. Slovíčkem „zdravě“ nemyslím méně, spíš více, ale nenechat se tím ovládnout :)
10.08.2025 18:53:10 | Charlie