Pamětná
Budu svůj příběh psát,…
Tam někde v trávě mezi stvoly,
o tom, co těší, co mě bolí,
budu svůj příběh psát.
Budu svůj příběh psát,…
U řeky, kde se dobře dýchá,
kde není zášť a netlí pýcha,
budu svůj příběh psát.
Budu svůj příběh psát,…
Uprostřed všeho mravenčení,
kde víc jak rodina, pro mě není,
budu svůj příběh psát.
Budu svůj příběh psát,…
U stolu, kde mé štěstí kvete,
kde jako máma bývám Světem,
budu svůj příběh psát.
píšu příběh, vlastně list
ač nebudeš ho nikdy číst
píšu, škrábu malinko
děkuji ti, maminko
píšu, ruka začíná se chvět
mami, ty byla jsi můj dětský svět
Krásná báseňka. A ano, maminky jsou pro většinu z nás tím milovaným světem, tím STolem, ke terému se rádi vracíme.
27.07.2025 18:27:20 | mutil
Piš příběh svůj
a pak jen šeptni: Ccino, prolistuj
si v něm a najdi v něm kus sebe
úsměv, slunce, beránky a nebe
a ten stvol v koutku úst a ještě mnohem víc
a vlastně všechno najdi v něm - a nic*
Krásná báseň, zas tak hezky tvoje*
18.07.2025 22:39:35 | cappuccinogirl