Z nemocniční postele

Rudá už stéká po dlani řeka
pacient omdlévá, sestra se leká.
Kontrastní látka v těle proudí
duše vystrašená po chodbách bloudí.

Zrada, lži, smutek…tolik emocí.
Jak potom mám sakra zůstat nad věcí?
Za ruku držím tě - ať zvládneme strach.
Co bude dál? To už je ve hvězdách.