Střídavé hádky

Ty chvíle, kdy Svět krutě bolí,
pak nedohledné noci jsou.
A děti v nás se bojí, bojí,
zoufají si — neumrou?

A za copak že bojujeme,
když šrámů už je nadvakrát?
A děti se pak bojí, bojí,
a bojí se i rozplakat.