Není s kým zpívat,
s kým na hvězdy ječet.
Není s kým mlčet,
v smutku se odívat.
Žijeme v písničce
a od sirek krabičce.
S papoušky v uších,
ve světě starších.
Víno už se nemění z vody
a víra už vyšla z módy.
A chléb už nechutná
a oheň už nedoutná.
Není s kým zpívat,
s kým na hvězdy ječet.
S kým se krajem vláčet
když se začne stmívat.
Nejsou už světlušky,
a nevidím berušky.
Je málo tajemství
a mnoho šílenství.
Nemám koho milovat,
s kým do rána tancovat,
komu psát a komu hrát,
koho znovu chtít znát.
Není s kým zpívat,
s kým na hvězdy ječet.
Ale proč brečet,
když se můžeš smát?