Spojení kdysi

Spojení kdysi

 

Nebylo to jednoduché,

přesto se žilo se ve větším klidu. 

 

Telefony u nás na vesnici měli akorát pošťáci nebo pracující na poště.

 

Neexistovaly ani telefonní budky.

 

Jediný rychlý kontakt byl telegram.

 

Dopisní papíry a pohledy byly jediným mobilním telefonem tehdejší doby...

 

Někdy se dlouho čekalo na odpověď...

 

Vyhlížela se pošťačka, jestli něco hodí do schránky. 

Smutek nastal, když u branky nepřibrzdila...

 

I přesto jsem tuto komunikaci milovala...

 

Když jsem netrpělivě rozbalovala právě čerstvě předaný voňavý dopis, ani jsem nedýchala...

 

To napětí co v něm bude, bylo nepopsatelné...

 

Abych mohla přijmout hovor od svého milého z vojny musela jsem ve vesnici navštívit sousedku, která pracovala na poště.

 

Netrpělivě jsem čekala u telefonu, až zazvoní...

 

V kasárnách bývala dlouhá řada stejných zamilovaných vojáčků, kteří měli touhu slyšet hlas své milé, nebo mámy...

 

Zvuk vytáčejícího čísla jsem skrytě milovala...