Zvuk
Jsou zvuky, které už neslyšíme...
Moderní doba je ukradla ze světa.
Tehdy, jak se sekala tráva kosou,
se vesnicí nesly zvuky klepání ostří...
I dědeček měl dřevěného koníka,
na kterém sedával
a kladívkem rozklepával ostří kosy.
Potom kosu přejel namočeným brouskem a šel sekat trávu pro králíky na krmení.
Ráda jsem se koukala na chlapy,
jak sekli zahradu na sušení sena...
To byl koncert...
A ten zvuk nabroušené kosy,
jak poráží vysokou trávu...
Když zavřu oči,
vidím to,
slyším to,
jako by se to dělo dnes...
Škoda, že oči musí být zavřené...
Připomnělo mi to vzpomínku, kdy mi děda dal naklepat kosu. Krásná vzpomínka. Díky za připomenutí, krásná báseň.
13.08.2025 09:52:43 | Kredlos
Jsem vděčná za Tvé komentáře, dýchá z nich upřímnost.
Děkuji moc milá Cappu
12.08.2025 08:41:02 | Marťas9
...moc hezká vzpomínka - a voní čerstvě pokosenou trávou, moc ráda jsem se u tebe nadechla*
11.08.2025 22:47:35 | cappuccinogirl
Pěkná, Marto.
Vzpominky jsou fajn věc, ale není dobré se na ně příliš upínat a zapomínat na přítomnost.
Děti, vnoučata, ještěrky... ti tvojí pozornost dokáží ocenit, mrtví jsou mrtví.
09.08.2025 13:55:29 | Ž.l.u.ť.á.k.
To máš pravdu Žlutáku, jenže ta moje minulost byla tak krásná, na ni zapomenout fakt nejde. Neboj oči mám dokořán i teď v současnosti...A pořád... Děkuji moc za komentář...
09.08.2025 17:02:51 | Marťas9
... úžasná a přesná myšlenka; opravdu, tolik zvuků zmizelo... paráda
08.08.2025 22:55:40 | bezhlavý jezdec
Moc děkuji za hezký komentář...
08.08.2025 22:58:00 | Marťas9
... není zač, mně se ta myšlenka opravdu líbí a mám trochu zlost na sebe, že mě nikdy nenapadla, ačkoli ty zvuky tak důvěrně znám...
08.08.2025 23:01:25 | bezhlavý jezdec
Ráda vzpomínám na své dětství, na staré časy se svými nejbližšími, kteří už tady bohužel nejsou. A taky na věci spojené s nimi... To sečení trávy mne taky napadlo náhodou...
Už jsem tady napsala docela dost básniček, volných veršů, tak inspiraci pro témata beru hodně že zážitků z minulosti...
08.08.2025 23:06:21 | Marťas9