Ponechám si jako tajemství,
že jsem odjela kdesi daleko,
nikdo mě tu nezná,
nikdo by mě tu nehledal,
nechci sdílet, chci vymizet
utřít cestu svých stop,
odpařit je do poslední kapky,
nechci být zase přítěží,
ale už nechci ani ulehčovat,
doba mého působení utichla,
třeba někoho napadne,
že je mu beze mě líp,
nechť mě obejme samota,
beztak mě trápí čím dál míň,
nechte mě taky chvíli být,
chci si zachovat kus sebe.
pud sebezáchovy
je silný a chrání, když je to třeba
jako by sáhnul na záchrannou brzdu a tím nás aspoň na chvilenku zpomalil, zastavil, dal nám čas - utřídit si to nejnutnější v sobě
oslovila mne tvá poezie*
12.08.2025 21:51:03 | cappuccinogirl