Zrcadlo lží

Za mými zády mě pomlouváš,

aniž bych o tom věděla

Tvá slova se jako jed šíří,

zrada se v tichu skrývá

 

Řekla jsi, co nikdy jsem neřekla já,

vymyslela sis příběh, co pravdu nemá

Přesto se směješ, když kolem jdu,

jak kdybych hrála roli v Tvém snu

 

Egoismus byl Tvůj každodenní chléb,

lež, jako Tvá polévka a hlavní chod Tvá přetvářka,

která měnila Tvůj vzhled,

jak maska na bále, jenž klame svět

 

Tvá slova zněla sladce, jak med na rtech,

ale v srdci jsi měla jen led a vztek

Zrcadlo pravdy jsi dávno rozbila,

a v střepech lží svou duši skryla

 

Už nejsem stínem Tvé lži,

mé srdce se z pout osvobodí

Tvá hra skončila, maska spadla,

a já kráčím dál - bez strachu, sama