Poslední obejmutí
Poslední obejmutí
Poslední obejmutí
Poslední obejmutí,
to mi moc chybí,
chybíš mi táto moc,
oči mám rybí.
Takové oči mám
i když se smějí,
oči jsou po tobě
u srdce hřejí.
Chůzí mám houpavou
je taky zděděná,
bojím se výtahu
jsem lehce ztřeštěná...
Vlasy mě netěší
jemné a řídké jsou,
jsem vlastně celá tvá
geny se nezapřou...
Přesto tě miluji,
až za hrob objímám,
lásku tvou podělím
vím, komu rozdat mám...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Dokud ve vzpomínkách žijí,
v srdci nás láskou hřejí :)
Krásný den, Marti (*)
17.08.2025 14:59:45 | Emily Říhová
Srdcem jsi psala a tak pěkně jsi to poskládala, vzpomněla jsem si na svého tátu a tak mnou prolítlo, co vlastně mám já z něho - říkají, že jsem celá máma, ale ne, celá ne - táta byl smíšek a pohodář a právě tohle mi ze sebe předal (díky, tati)**
a díky i tobě, Marťásku, že jsi mne svou básní přiměla si tohle připomenout a tátu vzpomínkou pohladit*
17.08.2025 12:13:49 | cappuccinogirl
Moc krásné jsi to cappuccinko napsala, díky za Tvé řádky, tatínci nám z nebe mávají a děkuji za lásku.... Krásný den Tobě...
17.08.2025 14:47:48 | Marťas9
