Miss dobrých nadějí

Jel jsem tři sta z místa,
jako optimista,
narazil tak na něčí pěst sevřenou.

Pravda někdy bolí,
když se řekne holí,
holí, prosím pěkně, nejlíp dřevěnou.

Miss dobrých nadějí,
zastávka na půl cesty.
Nachází se mezi,
infernem a nebesy.

Rozhod jsem se švihnout,
se svou naivitou,
falešným nadějím tipec zatrhnout.

Řek jsem si: „Ty vole,
vypadni z té role,
pragmatický postoj třeba zaujmout.“

Miss dobrých nadějí...

Tak jsem sundal čile,
své růžové brýle,
a pohlédnul kruté pravdě do očí.

Asi na Bazoši,
svoji prodám duši,
svoji píchlou duši takto zhodnotím!

Miss dobrých nadějí...