Anotace: Text věnován dvojici našich známých rockových kytaristů. Laskavý čtenář, čtenářka může hádat o kom je toto malé dílko. Zkuste napsat do komentářů.
Celý život vystupují s láskou kytarou
bez ní žít nedokáží, opravdu nemohou
Jeden je odbarvený blonďák a druhý rocker s pleší
i ve svém věku je vystupovat pořád těší.
Vyjíždí s kapelami na koncerty
nové desky tvoří a nahrávají
zuby nehty tlaku času vzdorují
v rádiích jejich nové písně jen zřídka hrají.
Oběma síly postupně ubývají
nemoci, úrazy jim občas termín zhatí,
když za světelných efektů přichází po tisící na pódium
ztracený elán
se jim ještě chvilku vrátí.
Pěkně popsáno.Já se svýma třema akordama a barykem, které jsem doslova vydřel, jsem žádnou takovouhle Krááásu na podiu nikdy nezažil a hlavně Nikdy nezažiju.Chce to hlavně talent a ten já neměl a nemám.Horko těžko naladím kytaru, ale naladím:-)).Klobouk dolů před takovejhlema Borcema.:-)
28.09.2025 14:53:19 | Jeněcovevzduchukrásného
Osobně jsem se setkala na dovolené s Petrem Jandou...
Neskutečný, srdečný člověk. Jeho elán do života, bych chtěla mít. Toto setkání se mi hluboce vrylo do srdce...Moc jsem za něj vděčná...
02.09.2025 00:52:18 | Marťas9
Tedy jeden z nich je zřejmě. P. Janda. Odbarvený bloďák? To netuším, ale rockových adeptů je jinak více. Od M. Pavlíčka až po O. Říhu, M. Makovský, M. Mach, Guma Kulhánek ap.
Ano stárnou, ale rockové srdce jim stále mohutně bije. Tedy něco, jako nezmar a zřícenina, Keit Richards. :-)
Navnadil si mě vzpomínkou... *
01.09.2025 23:19:50 | šerý