jak suché větve smrku
sú moje myšlienky
svěží zeleň listoví emocí
vyhmatává uvolněné cesty za světlem
slnečné lúče ako zlaté nitky
razia si cestu k mojej mysli
vyšívání zlatými nitěmi dobra
zapálení nápadu rozloučí se výšivkou
len pekne usmejem sa
na krásu ľudského šťastia
strom s dozrálými plody
zlatých klíčů štěstí
odomkni moje srdce
plody dozreli
odemykám knoflíky korun
aleje vedoucí k blankytu
ach, krása nebies, oči privieram
hlboký nádych, vôňa pokoja
pohľad medzi prstami
do diaľky, za obzor želaní
hladím kudrliny vlnek
na hladině řeky tvých rýmu
jemným dychom vytváram ďalšie
posielam sny a pohladenie
vyprávění snu
oči planou jasným světlem
v duši mier a kľud
ty žiariš, drahý priateľ
včely, myšlenky na tebe
přinášejí sladký nektar
však koniec ešte nie je
sny nikdy neskončia ...