Už toho bylo dost.
Mokvá mi duše a stres mě užírá.
Zbyla už jen zlost.
S každým slovem vše popírá.
Už dávno nejsem dítě.
Dokážu vidět dál než na tkaničky.
Štěstí viselo na nebi, prestřihl jsem nitě.
Už ani minutu vedle téhle travičky...
Otrávila jsi mi srdce, nakazila mysl.
Vzal jsem nám iluzorní obraz.
Ptám se, jaký to mělo vše smysl?
Nezbylo už nic, snad na rtech dotaz.
Proč slibuješ věci co nelze splnit?
Proč jsi mi lhala do očí?
Proč mě chceš za všechno vinit?
Proč nevidíš jak mě to ničí?
Uzavírám city, dopisuju poslední stránku.
Pokládám pero, tenhle příběh skončil.
Stojím promočený u pouličního stánku.
Vykládám prodavači na co jsem zase skočil.
Jak nemám být chladný?
Důvěra se totiž nevyplácí.
Hledat lásku vážně není snadný.
Odvaha jít do toho znovu se ztrácí.