Mýdlová bublina

rád sbírám listy, ty popadané

vítr je vláčí, jak pes svou kost

na světě není, nic předem dané

nic není pro nic

neb vše je most

tak hledám mosty, když větry vanou

jsem jenom poutník a cesta los

hraju se světem, na schovávanou

život je výhra a pro radost

jistě má důvod, svůj skrytý význam

jsem tedy pouze, trpěný host?

já chtěl bych raděj a to se přiznám

zahodit strachy o budoucnost

život je štěstí i krátký smutek

lásky, co usedly nám

do klína

a klínem svým, zažehly skutek

na nějž se s láskou

vzpomíná

život je cesta, občas i s mosty

však k útěku žádná skulina

pro mě je život, jak hravá báseň

taková mýdlová - bublina

já rád se dívám, jak krásně letí

každému stejně, po paměti

přistane jednou...

do klína