Nejistota, to smutné podbarvení bytí
dává se v našich myslích znát
Umučí mě zítra k smrti
nebo mě nechají déle spát?
Budu jako lehké poranění
zítra psychicky zacelen
A nebo mi dají zbraň a budu muset střílet
abych nebyl zastřelen..
Monstrozní nejistota, zda to s námi vůbec nějak myslí,
realita tě vítá, chystej si cesty nouzový, tak nespi..
Možná se tě zítra nikdo ptát nebude , žádný stav beztíže
a marně můžeš lkát ach osude, až pošlou tě za mříže..
Bude zítra lehké probuzení
jistý si svým stražným andělem
možná zaženu nejistotu
s posvátna vyčteným údělem...
Nejistota ta hudba úzkosti
napíná v mysli ty děsivé struny zoufalství
V nedotknutelné bezohlednosti
ráno se probouzí a s tebou spí...