Milánská směs

Amatéři života jsme bez předchozího školení,
chybující studujem si univerzitu večerní.
Na své cestě za sluncem, za jakéhokoliv počasí,
ať si uragán zuří, kolem nás anebo v nás taky.

R1: V mlhavé představě, tak nějak tuše,
jdem vykolíkovat směr.
Do střehu, připravit, hned nato touché!
Ta pravá milánská směs.

Blízkou duši hledáme, za touhy přijít věcem na kloub,
mix vlastnostní, schopností, taky reakcí na událost.
Každý tak trochu terapeut, milenec i průvodce,
řemeslník, rodič, účetní – zdá se to být prosté?

R2: V mlhavé představě, tak nějak tuše,
bez klobouku, taky bos.
Do střehu, připravit, hned nato touché!
Každý jsme si kouč i boss.

Život není dálnice, a už vůbec ne rovná, dlouhá.
spíše hluboký kotel, tavící a v něm žádná nuda.
Vrženi jsme po hlavě do víru dění věcí příštích,
konec ani začátek, nebývá možnost navolit si.

R1+R2

Zdejší pouť je nápojová happy hour,
kdy po zavíračce nedostaneš ani hlt.
Zdejší pouť je švédských stolů bludiště,
kde si nejde nechat taky něco na příště.