ODEMYKÁNÍ
ODEMYKÁNÍ
zas
mezi prsty nechals
protékat čas
hladce obrace
záplaty už ránem
prošoupaných nohavic
a nic
nic co by mlžným oceánem
vlnobití spánků zastavilo
funkční eeg jen nasnímalo
86 miliard neuronů
na důkaz tvého miluju tě
neutuchá bárka bláznivá
hlava jede
však očima
střelka kompasu
ukázala tam
tam pohlédni
vidíš?
odkdy láska
místo tepla chvění
jen přenos
tvých elektrických aktivit
toho úleku mozku
nekonečných informací
tak zbytných
tak pomíjivých
říkáš jim
neutuchající napájení
mé skomírající žárovky
stejnostejných večerů
beru klíče
chci vidět zářící noční oblohu
…
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
no jo, to vážně známe.... a přesto tohle všechno už tolik let rádi máme
hluboká nelehka věc *
22.11.2025 18:20:22 | vojtěška
obrať se hladce :) krásná i foto k ní...
29.09.2025 09:36:24 | nehledaná
Děkuju moc, a jen co rozcvičím své páteřní SI skloubení :-) hladce se otočím a začnu žít z druhé strany*
29.09.2025 09:42:24 | Vivien
miluji elektřinou nabité básně, ale nad hvězdy není... ***:-))***
26.09.2025 03:38:51 | Iva Husárková
.. a já hned "je nebezpečné dotýkat se hvězd, na zem spadlých, na zem spadlých, z nebe, je nebezpečné dotýkat se tebe"!
Ještě dneska musíme se spolu dotknout hvězd ...
Ivuš děkuju za prima komentík*
26.09.2025 10:06:49 | Vivien
stejnosměrná elektřina, když nastane kraťas, už se to skoro neodlepí...
radši střídavý proud a izolátory, aby to odemykalo hvězdy,
jinak sršení atd...
dá se spínat i monočlánek, elektricky... ale radši asi jen ty hvězdy*
25.09.2025 23:30:54 | J's ..
V mém případě jenom hvězdy :-) Vše ostatní, o čem píšeš, se u mě rovná jednomu velkému třesku. Takže pro jistotu mě izolovat:-)
Díky za kuk J´s (Jiří? pamatuju si to dobře?). Měj se pěkně.
26.09.2025 10:12:40 | Vivien
Ejhle, Vivien je tady, a já pádlama rukou hned k tobě po klávesnici. "Odemykání." Jak jsme tou češtinou bohatí. Tolik významů a jen si domyslet.
Tvé dílko mi zarachtalo v zámku a já pomaličku pootvírám k tobě a "jen dva prstíčky si strčím a jen co se ohřeji... ne! Odejdu až později.
Zatím mi vydatně "protéká mezi prsty čas" a já si tolik přeji, ať zhoustne v med. A poté příjde hned, funkční egg. Jen jak v tom mlžném oceánu studií, se mi vybavují cosi k diagnostice dutiny břišní? Nebo ang. vejce? Spíše asi to první. To množství neuronů přese mě se převalilo (a já po kotníky zabořen v podlaze) a nakonec, zůstal na ústech schoulený polibek.*
Ach ta bárka bláznivá (vždy si u toho představým té úžasné, malíře J. Zrzavého) mi pohledem komentuje tu zahleděnou mystifikaci a pomíjívost "bezdotykových" umělých zdrojů, elektrických aktivit napájení.
Však tvá poezie si žádá silnější příkon lásky, která skomíra a hmouří se.
Klíčky na háčku se nepokojeně zavrtěly... a odemkla ses noční zářící obloze.
Máš díle od "všeho" po špetce. Ale ponejvíce je tam po lžíci smutku, nespokojenosti a hlavně touhy. A protože mé psaní je dnes dlouhý, přeji ti odemykání. A poté, jako v té písni od Olympicu. "... hodit klíče do kanálu / sjet po zadku holou skálu / v noci chodit strašit do hradu, aůů. Vím má neposedná, to na tebe vesele pasuje... aůů*
25.09.2025 15:53:27 | šerý
"Můj milovaný" šerý, tak ráda ti odemknu:-)
Cupitám podpatky po schodech k tobě .. ty mazaně už dveře pootevřené .. a já opět šťastná žena, co jen chviličku na cestě zaváhala, však ty, funkční kompas srdce, jen dýchneš, a já už vím*
Můj elektroencefalogram (EEG) vykazuje abnormality, diagnóza neposedná :-) Neurolog vrtí hlavou, šerý však rozumí. Až uslyším tvé vytí pod oknem, radostí zavyju na poplach a přidám na otáčkách. Přistihuju se už teď, jak peřinky polštářků ťuky ťuk do klávesnice, že se u toho vrtím! Jen co najdu klíčky (na háčku), běžím k tobě miláčku* aůů!
25.09.2025 16:55:30 | Vivien