SRDCE KOLIBŘÍKA

Rychle tepe srdce kolibříka,
to moje buší stejně litě
a co z něj zbylo, jen zmačkaný papírek.

Stejně zběsilé je mávání jeho křídel,
které se podobá mému životu.
Za každý nádech bojovat
a s výdechem se nevzdat.

To ta moje nemoc, všechno změnila,
příliš se mi nedaří - z*urvený život.

Snažím se žít po svém,
ale pořád dělám chyby.
Avšak učím se.

Nicméně neustoupím,
jakkoli to bolí.
Zkusím to, byť je to těžké,
postupně se, s tím sžívám.

Kvůli maličkostem, za každičký úsměv,
padající sníh, za krásu přírody - pro tebe.

A třebaže navštívím stovky květů - nevzdám to.