Anotace: Byl by již čas, aby nám to naše vlastenčení ráčilo konečně z úst vjeti do rukou a do těla, abychom totiž více z lásky pro svůj národ jednali, než o té lásce mluvili: neboť pro samé povzbuzování k vlastenectví zapomínáme na vzdělávání národa.K. H. Borovský
Kdo neskáče, není Čech…
To mám zase jednou pech.
Vyskočil jsem trošku,
hned si zvrtl nožku.
Teď tu ležím na ulici,
dav mi skáče po zadnici.
Dochází mi zvolna dech…
Byť neskáču, jsem též Čech…
Kdo neskáče, je moskal…
Irinu som pobozkal,
tam v Kyjevě na náměstí.
Hned jsem chytil ránu pěstí
od jednoho banderovce.
A tak skáču jako ovce.
Kdo neskáče, je moskal…
Místo vína v číši kal.
Kdo neskáče, není s námi…
Skáčou děti, páni, dámy.
Hopsají jak pominutí,
do skoku je asi nutí
prázdná slova o národě;
to slovo je opět v módě.
Kdo neskáče, není s námi,
táhne se nám dějinami.