Láska došla

Samota bude správná cesta,
jak to svoje srdce chránit.
Věřit se ne, ničemu nedá:
prevence před chvílí zrady.

Vstávám ještě před probuzením,
své vyprahlé tělo vláčím.
Ten chrám vnitřností, nic víc není,
beze stop po smíchu, pláči.

R: Láska, ta mi už dávno došla,
jak myšlenka, prošlá jak stará pošta.
Láska, ta mi už dávno došla.

Pod kabátem to ještě tluče,
ale spíš jako ozvěna.
Toho, co dřív bývala duše,
když uvnitř ještě bydlela.

Samota je jediná cesta,
jak ten svět před sebou chránit.
Věřit se ne, nikomu nedá,
ani sobě, ze zásady.

R: Láska, ta mi už dávno došla…

MR: Zkus mě rozesmát, zkus mě rozbrečet,
srdce mi vytrvat, nebude to hned.
Zkus mě rozesmát, zkus mě rozbrečet,
nejde milovat, co je samý jed.

R: Láska, ta mi už dávno došla…

Stačí si to udělat, láska i nebe počká.