Ticho přichází, nehlásí svůj příchod,
jak stín, co tiše splyne s večerní tmou,
v srdci vzpomínky ztrácí svůj jasný tón,
a čas se zdá být jen snem bez návratu.
Smrt není koncem, nýbrž tichým začátkem,
kde duše v plamenech ztrácí svou břemena tíhu,
v nekonečném koloběhu života kruh,
co vše spojuje, co nikdy nezmizí.
Vůkol nás proudí řeka osudových vln,
kde smrt je jen přeludem, průvodcem cest,
skrze temnotu vede k neznámým břehům,
kde světlo a stín jsou věčným spojením.
Přijmi klidně ticho, co rozplyne strach,
vždyť smrt je mostem, ne zdí mezi světy,
v ní najdeš mír, co překoná všechny hrůzy,
a v nekonečnu rozkvete nový smysl.