Volný pád

V Abbey Road si teď pouští pozpátky,
smyčku můzy, co době odolá.
A tak já se nad sixties nadnáším,
už víme, že byla nadčasová.

Když poztrácím pod nohama půdu,
a nebývá poznat úplný směr.
Tak vyrážím do mraků na tůru,
tam kde schází pevné podnoží, zde:

R: Volám pátým pádem,
volný tím, svým pádem.

Z oblak bývá nadhledu k dostání,
k pousmání se zdá kdejaký šrám.
Mraveništěm se města, vsi zdají,
když se blíží zem, rychle procitám.

Volá vývoj: "Tak jsme to zvládli:
stav beztíže v tunelu větrném.
Hlavu víckrát tíha nepotrápí,
vlny théta už máme v záloze."

R.: Volám pátým pádem...

MR: Pád svůj teď vzývám,
pád svůj má význam.
Volný tím pádem,
jsem svým si pánem.

R.: Volám pátým pádem...