Píseň živlů

Rozbouřené živly

zase toky zdvihly.

Voda je dar...

Betonové koryto

za chvíli je přelito.

Člověk a zmar.

 

Rudé moře plamenů

nechá jen, co z kamenů.

Oheň je dar...

Těla dohořela v peci,

je to dávno, ale přeci...

Člověk a zmar.

 

Přinese prý zkázu

v samumu či mrazu.

Vítr je dar...

Plachta se nadmula,

Santa Maria vyplula.

Člověk a zmar.

 

Pod nohama praská země,

vyděšené lidské plémě...

Země je dar...

Matko setřes pýchu lidí,

ať tvou sílu opět vidí.

Co zaseli, ať už sklidí...

Člověku zmar!