podzim padá k mým nohám
( pod deštník schovám
vše čeho zbývá nést )
poztrácel hlas
do barev jas
rozprostřel
tichá s ním kráčím
sotva mu stačím
vítr jej do dáli rozesel
jako zrno po zrnu
vydají úrodu
také list za listem
podzim padá k mým nohám
celou mne do sebe schoval
provoněl
nejeden z něho oněměl
Podzim, jako by byl zavěšen do tvého rámě... a čekali jste na mne. Jsem tu!*
06.11.2025 13:39:46 | šerý
Konečně mohu brouzdat listím. Mám to ráda, to šustění. Zrovna včera jsem si tak šla, sem tam mokré a s typickým závanem podzimu. Každé období nějak voní, ale řekla bych, že podzim nejvíc. A pak jaro, ten ranní vzduch přímo praští do nosu. A taky léto, to je zas tak sladké. A mentolová zima*
28.10.2025 10:39:10 | Vivien
vklouzla jsem do tvé básně, Zdeni
a bylo mi v ní moc milo
u tebe podzim nestudí*
27.10.2025 21:36:13 | cappuccinogirl