Strom, který si pamatuje...

Strom, který si pamatuje...

Znala jsem dvě vrby

nespaly u potoka,

dělaly stráž u branky,

ta nebyla vysoká...

Vrby byly košaté, 

tak to přece bývá,

v koruně byl domeček 

dětství on ukrýval...

Při hře zvané na schovku

schoval mně i tebe,

málo kdo nás odhalil,

když šeptali jsme na sebe...

Schránka, ale mluvila,

praskla, spadla na zem,

majitele vzbudila,

třásly jsme se strachem...