Ač mohl bych donekonečna
spílat ruským vojákům
proč zabíjí tolik nevinných lidí
přesto mi válka v sousední zemi
umožnila seznámit se s Valeriji
Jsi tichá jako opadaná břízka
v časech říjnových
a tvé vlasy jak dnešní sychravá noc
za oknem sedící
Jsem sám ve svém pokoji
a píšu o tom
jak nás ještě nedávno dělil
širý tok rozvodněného Dněpru
a teď jsme oba zaměstáni
ve stejném podniku
Pověz dívko, proč tak málo mluvíš?
Ne není to jazykovou bariérou
ani strachem z mojí země
ba ani výbuchy raket a palby do měst
neboť při každém pozdravu se
chvěješ se jako větvičky břízy
když nepřítel vypálí salvy z děl