Jeden den v Praze

Když tohle budeš číst,
asi už budu v Praze
běhat po těch všech secondhandech,
ve kterých si stejně nic nekoupím.

Budu očumovat hipsterské kavárny,
staré hospody, Židovské město, lidi
a nikdo si mě nevšimne, protože
najednou budu zcela normální.

Večer zajdu do jedné z těch hospod
na Žižkově. Pivo venku na stojáka.
Cigaretový dým ochutí mé blízké okolí
a já budu zase jako v jiném světě.

S tím šedivým staříkem se dám do
řeči o fotbale a o problémech dnešní
mladé básnické generace. A padne
druhé, třetí, už u jeho stolu.

Při čtvrtém už mi nechutná. Debata
uvadá, témata docházejí, zvedám se,
platí prý on. Dám mu do kapsy stovku
a krabičku zápalek.

Odcházím do temné ulice, je mlha,
tak typická pro podzim. Oranžové světlo
mě doprovodí do nejbližší zastávky metra.
Počkám pár minut, nasednu a odjíždím.