Ten stejný penzion,
v něm já, ty, žádný on,
spolu den strávíme - na city důl.
Obýváš výšiny,
já zase nížiny,
obtýden sejdem se na cesty půl.
S fotkami proberem,
co ano a co ne,
co život dal a vzal v mezidobí.
Než těla propletem,
procházka pod lesem,
to všechno ještě než je nutno jít.
R: Ať už příjde Nový rok a s ním víkend náš,
zvonek se rozezní, i když to nečekáš.
Rozpažím a vznikne kontura křídel mých,
čeká tě anděl, padlý v závějích.
Mráz na sklech okenních,
a hlásí sněžení,
uvnitř tě zahřeje vánoční grog.
Zní tikot hodinek,
z truhlice vzpomínek,
diáky v hlavě tvé promítly rok.
Ať už příjde Nový rok a s ním víkend náš...
Večer si vyložím,
krabici s cukrovím,
kterou mi o týden nechalas dřív.
Pod stromku větvovím,
pak dárek vylovím,
v něm svetr se soby, jak to má být.
Ať už příjde Nový rok a s ním víkend náš...
Líbí a ten svetr se soby je prima, ten fakt k těm Vánocům patří:-)*
05.11.2025 08:20:21 | cappuccinogirl
a ja ho k nim přitom nikdy nedostal...asi jsem zlobil :o)
05.11.2025 08:21:39 | JiSo
Připíšu ho letos do dopisu pro Ježíška, budu si ho přát pro tebe, tak třeba to konečně vyjde:-)*
14.11.2025 19:39:40 | cappuccinogirl