Dětský smích v zahradě
Chybí mi, dětský smích v zahradě,
vlastně, chybí mi moje dětství...
Často jsem drbala králíka v ohradě,
moc slepic, bylo druhé dějství..
Smích, ten letěl nad stromy,
jak hejno mlsných ptáků,
odneslo to i koleno
a díra do tepláků...
Smích, i padal pod stromy,
jak větev sem tam praskla,
z modřín byly obludy
návrat, až máma zhasla...
V potoce, se smích ztrácel
husy byly kecky,
štěbetaly mezi sebou
jinak se chovaly hezky...
Bohužel, smích teď není slyšet
ze zahrad, luk, hájů,
vody se bojí, bojí se výšek
zkoumají jiných tajů...