Malé zastavení v druhé půlce cesty

Někdy nevíme, kdy jsme sami sebou
a proč tak náročně hledáme svoji tvář
někdy zpytujeme svědomí a vzpomínky zebou
však ať hodí srdcem, kdo má nad hlavou svatozář.

Někdy jsme víc, než sami sebou
kdy zář svítí naší cestě a bavíme se životem
někdy nás z ní, zvláštní myšlenky svedou
však proč ne?, jsme lidé, nikdo z nás není robotem.

Však máš věk, měl bys vše už znát
často slýchávám, prý jen mládí chyby, právo dělat má
ne, nesouhlasím, stárnutí není nových cest kat
naopak kdo ulpěl v monotónnosti těchto frází,

svůj vývoj nezaznamená...