Anotace: Doufám, že pořád opatrnost, stagnace a rezignace nemá i v druhé půlce cesty životem místo.
Někdy nevíme, kdy jsme sami sebou
a proč tak náročně hledáme svoji tvář
někdy zpytujeme svědomí a vzpomínky zebou
však ať hodí srdcem, kdo má nad hlavou svatozář.
Někdy jsme víc, než sami sebou
kdy zář svítí naší cestě a bavíme se životem
někdy nás z ní, zvláštní myšlenky svedou
však proč ne?, jsme lidé, nikdo z nás není robotem.
Však máš věk, měl bys vše už znát
často slýchávám, prý jen mládí chyby, právo dělat má
ne, nesouhlasím, stárnutí není nových cest kat
naopak kdo ulpěl v monotónnosti těchto frází,
svůj vývoj nezaznamená...
... životní pouť to je neustálej sebezpyt, zvažování a odvaha ke kroku vpřed, jen nezůstat stát, i když jsem stylem pokus -omyl
Tohle jsem si moc ráda přečetla*
07.11.2025 17:35:22 | cappuccinogirl
...přesně tak, snaha jít vpřed, vždy najde svého ocenění střed, i když často to není hned. :-)
A děkuji!
10.11.2025 11:52:51 | Tom XVI