Anotace: Jedna chaloupka stojící u silnice v Kraji Vysočina v mé oblíbené vísce poblíž města. Její budoucí osud mne trápí velmi.
Chaloupka šedivá, opuštěná
posmutněle do dálky se dívá
štítovým oknem k obchodu zrušenému
stále hledí.
Kdo před léty v ní bydlel
to jen starší pamětníci vědí.
Eternitová střecha
odstín kdysi světle fialový
komín vyzděný z bílých cihel
vypadá jak stále nový
vždyť dým z něj vychází
jen sporadicky v zimě.
Dvůr nezvykle cizí tvář má
vše na něm známé z dřívějška
vypadá dnes zcela jiné.
Vjezdová vrata plechová
podléhající korozi
plot u zahrádky
zubu času stále odolává.
Jak dopadne to s tebou chaloupko?
Od podobného přemýšlení
mne často pobolívá hlava.
Z potomků rodinných
nemá nikdo sil a zájem
využít pro svůj život
skrytý potenciál místa.
Nechci se dožít prodeje.
Bohužel, realita realitky
ta bude jednou jistá.
20.11.2025 19:57:43 cappuccinogirl
realita realitky, to je působivé propojení, hezká slovní hříčka
toho místa je mi ale líto
když na tebe tak působí, něco z něj asi vyzařuje
něco co by chtělo znovu oživit, podpořit
ne změnit
jenže tolik věcí jde mimo nás
které bychom rádi ovlivnili, jenže nemůžem*
13.11.2025 20:15:56 mkinka
Vzpomínám si,jak rodiče prodali za minimum nemovitost a mě to mrzelo.
Oslovilo mě to.
Tenkrát se na můj názor nikdo neptal a říkám si,jak člověk může málo oslovit běh věcí, když jsem tam sbírala ty nejsladší jablíčka na světě