Má ústa práchnivý tvou tmou,
dlaně rám hnětly v prázdnotu,
srdce kout strakapoudi tnou,
prodyšná duše splývá ve hmotu.
V krajinách nočních světlovzdání
čekám tě proklatě po hmatu,
pod korou rousky usebrání,
vzývám sen jakožto záplatu.
Na to, co zbylo potrháno,
rozsápat, rozbít a vdoutnat v dým,
po krajkách nitro máš rozestláno,
penízkem posledním nesměním
ne/zapomenuté Tvé jméno.
To podání snu
ta záplata
okamžitě mi blesklo, jak je to přesné
pro mne je sen něco jako placebo
když v něj dostatečně věříš
má sílu - DÁT SÍLU
má schopnost zaléčit
a krásní s ním svět
ale ať je to s tím snem jakkoli
to nej jsi svěřil závěru
dva poslední řádky, na ty koukám, od těch se nechci hned tak hnout
je vždy silné "s tebou" setkání:-)*
20.11.2025 20:20:38 | cappuccinogirl
Děkuji Ti, milá Cappu, moc mě těší Tvé dojmy a vlídná pozastavení. Však i setkání s Tebou se zastavují v čase, který krásní. Vlídný den přeji
21.11.2025 02:00:01 | Akrij8
Když se duše s tělem spojí, nezní nebem krásnější jméno...
20.11.2025 10:20:58 | Sonador
Milá Son, o tom, zdá se, mnohé víš, nech za hlavou zemskou tíž a okázale miluj, když je láska na dosah
21.11.2025 02:02:16 | Akrij8
.....Když Tvé verše milý Jiří vždy něčím hluboce vnitřním zacinkají......jakoby odněkud
zaříkávání,aby už dobře bylo.......ráda jsem je našla......k Tvým je dobré se vracet, podívat se a ono to jinak zazní......Ji./úsměv/
15.11.2025 20:08:04 | jitoush
Milá jitřenko, děkuji Ti, snad že život je zaříkání lásky. Jsem šťasten, že se navracíš
17.11.2025 01:02:35 | Akrij8
po krajkách nitro máš rozestláno... ach! ***:))***
15.11.2025 06:33:39 | Iva Husárková
Jak by magická slova do těla verše vetknuta. Tak komorně a proměnlivě s dramatem si pohráváš. Rád jsem se zastavil a užil si tvé pohostnosti poezie. *
14.11.2025 18:54:03 | šerý
Milý Šerý, děkuji, že oživuješ má slova, svou četbou a přítomností, jsem rád za Tvá navštívení
17.11.2025 01:00:21 | Akrij8
Moc hezky se čte, byť z ní čiší smutek.
14.11.2025 18:29:59 | PIPSQUEAK
Milá Pipsqueak, velice Ti děkuji, možná že po smutku poznáme hloubku, možná, že pak se opět nalézáme
17.11.2025 00:58:24 | Akrij8
Občas se mi při čtení poezie samovolně připomene dávno zapomenutý text mých oblíbených songů, přitom jindy bych si na slova ani za boha nevzpomněla. Toto se mi nyní stalo při čtení tvého textu Jirko, v uších mi zní Navarová
.. když kočky řvou .. tma sirkou připálí .. sladkobolný karamel .. voňavá neštěstí .. celou mě rozkrájí .. broušený půlměsíc .. když ptáci řvou .. není to bolestí ..
14.11.2025 10:38:40 | Vivien
Milá Toulavá, děkuji Ti a těší mě to, když slovo cinkne o jiné, má poezie paměť pro nádech. Děkuji za Tvou přízeň a zacinkání
17.11.2025 00:56:52 | Akrij8