Anotace: *
*
Až na samý konec svojí samoty
~~~~~~~~~~~~~~
Nesčetněkrát
se nás dotýká
"Oplatka radosti".
Pocity lásky.
Na cestě
našimi životy.
Nesčetněkrát.
V nás proteče
jako řeka.
Tvář se.. okouká
slova... opakují
Dny dají chuť
po stejně jdoucích.
My nesčetněkrát
sami sobě.
Podáváme pocity
tlukoucímu srdci
....po vášních.
Nesčetněkrát
se musíme zasnít.
A dojít
až na samý konec
svojí samoty.
.............
Abychom jí mohly celou uchopit.
**
Foto: zdroj Pinterest

**
Tedy já mám sám v sobě oponenta, laskavce i rýpala. Dialog se svojí vnitřností. Někdy mi ten "bližný" šeptne, že má mě rád (ale je na to skoupý) někdy mě z duše nesnese. On člověk vlastně není nikdy tak plně sám. On je prvním vjemem při příchodu na svět a loučí se s tebou, když umíráš. Nikdy tě během života neopustí, nezradí. Přátelí se s rozumem i když se také dokáží spolu vadit.
Tak já si s ní klidně vystačím i když stejně někdy jako já, má rád pohlazení a prima společnost. Samota je v dnešní době krásná věc a dokážem i spolu tančit, smát se a těšit ze života. Nemám problém být takto nastaven.
Máš to pěkně napsané Maruško, a je vidět na práci pečlivé vedení slova*
18.11.2025 12:16:32 | šerý