Kdyby nebylo básní

Kdyby nebylo básní jenž 

vydají mou duši 

mé

bolesti a stíny

radosti a sny

Tak unesou mě

Pegasové

ti bílí oři s křídli

 z mé Země nezemě

vždyť víš 

do vesmíru věčnosti

a možná ještě níž...

pod kříž s kopretinami

tam kde končí sny

a je jen kámen náhrobní

mého jít dál

neb už se nerealizují malovanim

není čas...

Plno obrázku ukrývaji skříně o mé duši 

a tak chci dál básněmi oplývat ti svou duši k nohám dát

miluju ji nebo odhoď

stejně nepřestanu psát.