Tav zvony na metály

Na konci tunelu

světýlko dohasíná.

Kdo má víc šrapnelů,

ten vypustí džina.

 

„Žijeme dlouho v míru“,

generál řekl: „Stačí!“

Za režim, vlast i víru,

vojsko vpřed opět kráčí.

 

Kuj pluhy na zbraně,

tav zvony na metály,

od krve jsou dlaně,

které tvář hladívaly.

 

A v černém jdou vdovy,

sirotci bezprizorní.

Nesouce své okovy,

my v šiku jdeme svorní.

 

Na polích torza tanků,

mrtvoly po okolí.

Lidstvo má na kahánku,

přesto zas válku volí.

 

O lásce chtěl jsem psát,

o světle, o naději,

musím však rukovat…

 

tak klidné svátky přeji.