Strach a panika, moje klasika.
Třes těla, křečovitá mimika.
Nejsem z dětí co skákaly panáka.
Děkuju ti tati.
Neschopný navazovat vztahy.
V noci dušení, srdeční stahy.
Rvačky, řev, na hlavě stehy.
Děkuju ti tati.
Facky za nedovřené dveře.
Vhozen do klece plné zvěře.
Od mala tíhnu k nedůvěře.
Děkuju ti tati.
Depresivní stavy a úzkosti.
Jediné důkazy mé lidskosti.
Není čas rozvíjet přednosti.
Děkuju ti tati.
Záviděl kamarádům rodiče.
Oni nedostávali přes líce.
Nedávali si hlavou o police.
Děkuju ti tati.
Prázdný pohled, promodralá kůže.
Jak se tohle stát může?
Chtěl jsem otce-
Co se empatie zmůže.
Ne opilou trosku -
Ale správný vzor muže.
Teď zažívám už jen zkraty.
Vážně ti moc děkuju tati.