Tichý mír

Den dvacátý čtvrtý, měsíc dvanáctý,
jako jindy hádka, z bytu domácích.
Na chodník si ustlal, kdo nemá kam jít,
někdo čeká na sníh, někdo na soucit.

R: Máš sen, že slyšíš mír nocí,
aspoň o Vánocích,
tiché tóny hrát.

Máš touhu trochu lásky mít,
tak zakřič z plných plic,
že své přání máš,
přání máš.

Opozdilec ještě dárky vybírá,
kdo osaměl roní slzy do vína,
Samota tě hlídá, je tvůj denní host,
první stojíš v dlouhé frontě na radost.

R: Máš sen, že slyšíš mír nocí...

MR: Má dáti, má dáti, má dáti - dal?
Má dáti, má dáti, má dáti – vzal.

R: Máš sen, že slyšíš mír nocí...