Naše vlasy plavé

a právě když už si myslím, že mám klid
a právě když náš byt zaplňuje pouhý smích
a právě když je všude bílo, mouka a sníh
právě v tu chvíli mé ruce podobají se tvým
víc než kdy dřív
v zrcadle nevidím sebe, ale tvůj stín
mé rysy, ale tvůj splín
moji tvář, tvůj hřích
společnou krev
vodo-olejnou
mateřskou lásku
polo-propustnou
po nocích slepuješ linecký
do jehož těsta jsi brečela
radost je dávno včerejší
u večeře nás nepotká
má něha
snad zaplní absenci té tvé
má budoucí dcera
ať už nemá vlasy naše plavé

❆