Jak dát pryč
tři léta
společné historie?
Může jich být víc,
ale mně to, věř mi, zcela stačí
Bolí mě,
že to, co důvěrně znám,
už není více živé,
je mimo můj svět;
to jsou ty staré zvyky,
rutiny
a zaběhnuté režimy,
stokrát projeté trasy
Jak je potom nepřirozené
jednat pod taktovkou
nových pořádků;
vždyť to jsme
byli my,
vždy spolu, ne jinak,
tak nás všichni znali,
až jsme najednou nebyli
/kulturní šok/
a já jsem
takový kulturní člověk
Znáš
alespoň
tu viditelnou část mne
dobře,
vlastně na výbornou –
a co teď?
Cizinci se společnou minulostí,
co to je?
Co s tím mám,
proboha,
dělat za psí kusy...?
Jak dát stranou
tři roky
sdíleného života?
Proč jsi stále tady?
Lidé asi náhle nezmizí,
když zmizí
vlastní působení,
lokální.
Mám tě
stále --
však ty víš...
Ale to nevadí,
alespoň vím, jak oddaně
umím...
/však ty víš/
*září 2024