Ka-lás (ka-lás, ka-lás…)

Každý den pořád stejný,
pozdravit, najíst a spát.
Z emocí jsou ty zdejší,
opovržení a zmar.

PR1: Ze zaběhlých kolejí,
neuhne vlak, tím tuplem my.

R1: Ka-lás, láska nás po kouscích trhá,
ka-lás, láska nás donutí k slzám.

Na pár metrech čtverečních,
drama přímo antické.
V hlavních rolích neherci,
a téma utopie.

PR2: V něm, i když vře topení,
zima jak z filmů sovětských.

R1: Ka-lás, láska nás po kouscích trhá…

To každému zevšední?
Myslím lásku a city.
Mám pokaždé odejít,
začít znova od píky?

PR3: Nebo v zájmu lepších dní,
vyjednáme si podmínky?

R2 (2x):
Ka-lás, láska nás do lásky vrhá,
ka-lás, láska nás nenechá v slzách.