Optimismus

Proč tak?
Protože pak.
A co jako, kámo?

No – zdraví ducha.
Zdraví těla.

A jak?
Je to lehké.
A přitom tak účinné.
Pár zvyků.
A taky pár cviků.

A už je to tu zas.
Co mi bere čas?
Internet a sítě.

A co mi bere zdraví?
Lenost, pití, jídlo, stres –
ty se v duchu třes.

Místo bůčku
mrkev, kedlubnu a květák.

I hlava je tělo.
Co pohlazení chtělo.
Prózou,
i tou tvojí múzou.

A když prší, verše piš.
Při sněhu a náledí
se na úrazy nehledí.
Sněhuláka ubal
a z kopce to pak rozbal.

Nezapomeň pochválit
sen i den.
Předej radost druhým,
i těm chudým.

Věk je poznání a zkušenost.
Taky nemoci, bolest a vyčerpání.
A tak musíš tankovat.
Optimismus.

Místo vrásky
krásku v představách si uchováš.

Na jaře květ,
v létě svět,
na podzim listí.

Bože, proč?

A až to zima zjistí,
tak to zmrzlou vodou jistí.
Sněhovou peřinu
na kraj hodí.
Tak se rány její hojí.

6. 11.
A tak si ještě na chvilku.
Malou.
Na malou dojdu.
A pak si lehnu.

Suše pravím:
tak to zpravím.
Snad.