Nezlomná

Chtěla bych umět stanout
vprostřed bouře,
nestržena proudem okolním,
a ač já dobře v duši vím,
nic jim nepomůže,
budu-li vlát –
bolest se znásobí akorát –
stejně se zmítám, závoj měkkých slz,
a téměr nikdy neprohlédnu skrz
Chtěla bych mít
balanční um
provazového chodce,
vyrovnávajícího krok
nad zející nejistotou,
svůj zrak však upírat jedině
na lano zavěšené v pustině,
na jedinou jistotu, která je
prověšená a může kdykoli padnout
do propasti spolu se mnou
Chci být ohněm, který stráví vše,
co mu předhodíš...
Chci snímat bolesti stín
a odstínit duši svou
a prosím, bože,
snad jednoho dne i
bolavé duše ostatních

*6. 2. 2026