Bratranci

Bratranci 

 

Pepíku můj milovaný 

srdce moje krvácí,

mohl si být tady s námi,

né tam někde v oblacích...

 

Mohli jsme zde odpočívat 

a poslouchat muziku,

v dešti, v slunci si užívat,

rušíš nám svou etiku...

 

Mohl sis zde vychovávat 

vnučky své a vnuky též 

svoje geny jim předávat,

jak to dělali předci též...

 

Bohužel, vím že osud trestá,

ale nevím, proč a zač,

ty sis to však nezasloužils,

byl jsi jenom malý hráč...

 

Anděla teď v nebi vidím,

jsi to ty a tvoje tvář,

díky, že nás shora strážíš

jsi v mém srdci, však mě znáš...