Křeslo

On sedě v křesle a nohu přes nohu

obraz, co tvořím si v hlavě já rád.

Tobě já, dědo, mile rád pomohu

z tohohle křesla pomalu vstát.

Až z křesla odejdeš na věčně časy,

já do něj usednu a zapálím doutník.

Myslím, že ke mně přistoupí asi

nějaký ten další rodinný poutník.