Na Stolovou horu

Jehnědy na lísce

Tichá vertikála předjaří

Stolová hora skoro nekvete

ještě ne

ale voní, tepe živou hlínou

šedýma očima vystydlých ohnišť zkoumá,

kdo odkudsi shora

vysouší bláto na cestě

Bolí mě kotník, když jdu do vrchu

zelený dým prašivek ze suché trávy

Děti - octové mušky

mihotají se po stezce, po skalách

A hlohy setřásají loňské plody bez chuti

Step je tichá.

I nahoře bezvětří.

Nůž krájí jablko.