V rytmu kastanět

 

je ve mně stále cosi z tebe

z každého z vás mám v sobě kus

tu horkost touhy až z ní zebe

a naléhavost útěku

 

ten záblesk vědomého snění

kdy svět se začne naklánět

a tlukot srdce z rozednění

bušící v rytmu kastanět

 

když srdce tluče – znáš to ještě?

pocity skryté v každém z nás

že život žitý kapkou deště

je jednou z forem jeho krás

 

že každá krůpěj ranní rosy

stejně tak slzy na víčkách

i naše věčně zmrzlé nosy

každý jsme jeho rolnička

 

ta melodie něco skrývá

poslouchám zvuky vábniček

jsem všeho prost, jen v ruce svírám

jednu z posledních kapiček